Velmi častým dotazem investorů je: “Mám na pozemek přivedený plyn, ale zvažuji instalaci tepelného čerpadla. Vyplatí se mi to?” Otázka jednoduchá, odpověď se může případ od případu dost výrazně lišit.
Co jednoznačně v současné době mluví ve prospěch tepelného čerpadla (TČ), je náklad na jednotku dodaného tepla. Pokud budeme porovnávat plynový kondenzační kotel s účinností 102 % a tepelné čerpadlo vzduch-voda s průměrnou roční účinností 3,0 (což může a nemusí být pravda), dostaneme cenu tepla z plynu 420 Kč/GJ a z TČ 275 Kč/GJ. V praxi to znamená pro rodinný dům s roční potřebou tepla 90 GJ (tepelná ztráta 10 kW, 200 litrů teplé vody denně) ušetřených cca 13,5 tis. Kč ve prospěch tepelného čerpadla. A teď tu jsou pořizovací náklady.
Tepelné čerpadlo vzduch-voda s výkonem 11 kW lze pořídit kompletně za 250 tis. Kč (venkovní jednotka, vnitřní jednotka s regulací a zásobníkem teplé vody).
Cena instalace plynového kondenzačního kotle ve stejné konfiguraci bude stát 100 tis. Kč (kotel, zásobník, odkouření).
Již letmým pohledem na uvedené částky je zřejmé, že pokud má investor plyn přiveden až do domu, instalace tepelného čerpadla je z ekonomického hlediska problematická. Pokud vezmeme v úvahu problematiku hluku venkovní jednotky, extra místo pro její instalaci a další možné problémy spojené s instalací včetně nutnosti revizí chladivového okruhu, vede jednoznačně plyn.
Situace se může radikálně změnit, pokud je plyn přiveden pouze na hranici pozemku, nebo ještě dále od domu. V takovém případě je nutno započítat zřízení plynové přípojky, cenu další projektové dokumentace a tepelné čerpadlo může být rázem výhodnější variantou.
V neposlední řadě je nutné zmínit rozdílné teplotní úrovně otopné vody, které jsou oba zdroje schopny dodávat. Obecně platí čím nižší teplota otopné vody, tím vyšší účinnost a nižší provozní náklady. V praxi je běžné navrhovat otopné soustavy s plynovými kotli na teplotní spád 70/55 °C pro soustavy s otopnými tělesy. Tepelná čerpadla tak vysokou teplotu topné vody standardně nedodají (ano, lze to, ale účinnost takových systémů je mizerná a matka příroda nám lepší nepovolí). Proto je nutné volit teplotní spád 55/45 °C nebo i nižší a otopná tělesa se nám tím pádem výrazně zvětší, což je opět navýšení investičních nákladů. Ze stejného důvodu je ideální použít podlahové vytápění ve spojení s tepelným čerpadlem, protože vyžaduje (dovoluje) výrazně nižší teplotu topné vody. Investiční náklady se tím opět výrazně zvýší, účinnost zdroje také (ať už plynového kondenzačního kotle, nebo TČ).
Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že nelze předem preferovat ani jednu variantu vytápění. Velmi záleží na preferencích investora, dostupnosti plynu v dané lokalitě, zda jde o rekonstrukci nebo novostavbu atd.
Pro lidi, kteří chtějí žít co nejvíce ekologicky je tu rovněž nelehká odpověď. Pokud se spálí plyn v elektrárně, elektrickou energii z něj vyrobenou bude mít pro tepelné čerpadlo s účinností cca 33 % (účinnost elektrárny, rozvodné soustavy). Tepelné čerpadlo spálí elektrickou energii s topným faktorem 3 (v našem modelovém příkladu) a dostaneme se řádově na účinnost 100 %.
Pokud plyn spálíme doma v plynovém kondenzačním kotli rovnou s účinností 102 %, jsme na tom stejně s tím rozdílem, že spaliny v prvním případě jsou koncentrovány v okolí elektráren.
V obou případech lze ale vylepšit účinnost zdroje o několik procent v případě kvalitně zpracované projektové dokumentace, realizace dle projektu a zodpovědným chováním investora.
Pozn. Pro jednoduchost jsem záměrně vynechal tepelná čerpadla země-voda a voda-voda.