Podlahové vytápění nebo klasika?

V současné době se stále více lidí přiklání k podlahovému vytápění. Nahrává tomu několik faktorů. Zaprvé jsou to stále méně energeticky náročné budovy, kde dnes již standardně stačí podlahové vytápění pro plné pokrytí tepelných ztrát (vyjma koupelen, kde je většinou třeba doplnit např. žebříky). Za druhé je to stále širší používání tepelných čerpadel, kterým nižší teplota topné vody vyhovuje a v neposlední řadě to ze stejného důvodu platí i u kondenzačních plynových kotlů.

Výhoda podlahového vytápění je bezesporu v lepším rozvržení teplot po výšce místnosti a příjemné teplotě podlahy. Vyšší akumulace tepla a horší regulovatelnost předpokládá odborný návrh v projektové fázi, kde je nutné jednotlivé plochy vůči sobě vyladit tak, aby systém dobře fungoval jako celek. V neposlední řadě je podmínkou i dodržení maximálních povrchových teplot, které jsou dané jak účelem prostorů, tak typem materiálů použitých na povrchu podlahy.

Předně bych chtěl velmi varovat před radami typu “Nějak si to namotáte a pak naškrtíte na ventilu bez pohonu, to je zbytečný luxus.” Správně navržená a zaregulovaná “podlahovka” s termostaty a termopohony Vám přinese nejen úspory, ale i tepelnou pohodu bez výkyvů a dalších provozních problémů.

Návrh podlahového vytápění předpokládá jasné zadání od investora, kde bude mít jaké povrchy, které je nutné dodržet. Dále je potřeba znát rozmístění např. vestavěných skříní apod., aby nedocházelo k velkému útlumu výkonu, který se pak těžko nějak nahrazuje. Na velké kobercové plochy je nutné úplně zapomenout.

Při rozmýšlení povrchových materiálů je dobré si uvědomit, že u každého materiálu dostaneme někdy velmi odlišný maximální výkon na 1 m2. (rozdíl může být i čtyřnásobný)

Naproti tomu klasické radiátory dnes nejsou moc v módě (kromě rekonstrukcí). Se snižováním teploty topné vody klesá jejich výkon a je nutné je zvětšovat, což bývá často bráno jako neestetické. Architekti a investoři často vyžadují čisté prostory bez rušivých elementů na zdi.

Jejich nespornou výhodou je nižší pořizovací cena a snadná opravitelnost, popř. úplná náhrada. Jsou situace, kdy se bez nich vůbec neobejdeme – malá nosnost podlahy, malá výška podlahy, nedostatečný výkon podlahového vytápění u nezateplených objektů atd.

V neposlední řadě je třeba myslet např. na sportovce, kteří si rádi osuší své věci po vydatném tréninku. Nebo pokud máte pejska, kterého je občas třeba otřít. Těžko si představit situaci, že navlhlé věci rozprostřou po podlaze, která má jen o pár stupňů vyšší teplotu než okolní vzduch. Kombinace obou systémů je proto dnes velmi častá a i zde existuje několik možných variant řešení. A najdou se i lidé, kteří vyloženě touží po designovém řešení radiátorů. Cena takového řešení je pak ale někdy i dražší než podlahové topení, nehledě na nemožnost změny vzhledu interiéru.

Označeno v Nezařazené